02. 02. 2019

Když už byste si měli vybrat mezi alternativními pohony, které zahrnují elektřinu, určitě si byste si položili otázku, který je nejlepší. Víme, že čtenáři Ventilu tomuto druhu spalování paliva, respektive voltů, moc neholdují, ale v loňském roce jsme měli možnost vyzkoušet si všechny tři hlavní možnosti. Tak který se nám líbil nejvíc?

V loňském roce jsme totiž měli možnost vyzkoušet Hyundai Ioniq ve všech nabízených verzích. To znamená obyčejný hybrid, plug-in hybrid a čistou elektřinu. Vezmeme si to hezky popořadě. Hyundai Ioniq je kompaktní pětidveřový liftback, který korejská automobilka Hyundai navrhnula takříkajíc od podlahy.

Smetli ze stolu vše co měli a přišli se zcela novou platformou, která by pojala výše zmíněné alternativní pohony. Výsledkem je futuristický vůz s osobitým designem, který zcela jistě rozděluje lidi na dva tábory. Označení Ioniq vzniklo spojení dvou slov, Ion (iont, elektricky nabitá částice) a Unique. Jako první debutovala hybridní verze v roce 2016 v Jižní Koreji. V ten samý rok se o něco později však představili už všechny tři verze a to na autosalonu v Ženevě. Hyundai se tímto stal prvním výrobcem, který nabízel tyto tři druhy elektrifikaci v rámci jedné platformy.

Vzhledově se tyto modely zcela odlišují od toho na co jsme u Hyundai zvyklí. Od konceptu i-oniq z roku 2012 se liší opravdu hodně a přináší unikátní, ale sterilnější design. Jednotlivé verze se od sebe moc neliší. Nejvýraznější změna je u čistě elektrické verze, která má místo přední masky pouze plastový kryt. To aby každý na první pohled poznal, že šetříte přírodu.

Přední maska, která vozu dominuje, se souvisle přelévá do předních světlometů. Tato část vypadá opravdu dobře. Pod předními světlomety se nachází prostor pro LED denní svícení. Verze hybrid a plug-in hybrid od sebe rozeznáte spodní lištou pod předním nárazníkem. U hybridu je šedá, u plug-in hybridu světle modrá.

Zboku se odlišuje nejen od designového jazyka Hyundai, ale i od toho, co vidíme ve světě. Pomalu svažující se linka od střechy a víku zavazadelníku ale vypadá opravdu dobře. Standardem jsou 16palcová kola. Zadní část je pak ta největší divočina. Zajímavostí je spoiler s třetím brzdovým světlem, který opticky rozděluje výhled vzad na dvě části.

Unikátní je samozřejmě i interiér, některé prvky ale poznáte i u jiných vozů značky. Nejlépe na tom asi je čistě elektrická verze, která nabídne doslova obří odkládací prostor ve středovém tunelu, přímo pod středovým panelem. Všechny vozy jsou královsky prostorné a nabídnou i velkorysý zavazadelník. Verze se spalovacím motorem mají objem 550 litrů a elektrická 455 litrů.

A jak je to tedy se samotnou jízdou? Ještě než se dostaneme k jednotlivým pohonům, musíme pochválit naprosto perfektní práci podvozkářů. A nejen jich, auto je jako celek krásně tuhé, nebojí se žádné zatáčky a máte prostě celkově pocit bezpečí, nehledě na zvolenou verzi.

Dynamicky nejlepší se nám zdál obyčejný hybrid, elektromobil měl sice krásný zátah odspoda, díky okamžitému točivému momentu elektromotoru, ale ve vyšších rychlostech toho moc nenabízel. Verze plug-in hybrid je takový zlatý střed. Pospíchat se s ním dá, ale sluší mu spíše defenzivní jízda. Řidič je při cestování v něm naprosto odizolovaný od města, a kdybychom nemuseli zkoušet jeho chování na limitu, ani by nás to za celý týden testování nenapadlo.

Electric

Čistě elektrický Hyundai disponuje Synchronním elektromotorem s permanentním magnetem. Jeho výkon je ekvivalentem 88 kW (120 koní). Když vyrážíte od semaforu máte díky obrovskému přívalu 295 Nm točivého momentu pocit, že sedíte v něčem mnohem ostřejším, ale ve vyšších rychlostech razantní akcelerace upadá.

Na stovku dokáže zrychlit za 10,2 sekundy v režimu Normal, respektive za 9,9 v režimu Sport. Maximální rychlost činí 165 km/h, na těch sto sedmdesát ho ale překecáte. Největší problém s tímto autem nám však dělal dojezd. Ten se sice udává 280 kilometrů, ale ve skutečnosti je až o sto menší. Nad dvě stě kilometrů se dostanete opravdu jen defenzivní jízdou. Nabíjení ze zásuvky, do které si doma připojujete ledničku bude trvat i čtrnáct hodin, rychlonabíječka ale zvládne i za třetinu.

Proto jsme také doporučovali elektrickou verzi jen někomu, kdo denně dojíždí jen pár kilometrů a nepotřebuje plánovat větší trasy. Co se mě týká, tak jelikož jsem to měl do redakce 70 km modlil jsem se, aby mi po cestě z práce nikdo nevolal, abych se zastavil. Pak bych totiž musel tvrdnout někde na nabíječce. Proto bych elektrickou verzi nevolil.

Hybrid

Základní hybrid využívá benzínovou jedna-šestku KAPPA 1.6 GDI s výkonem 77 kW (105 koní) a točivým momentem 147 Nm. Není v tom však sám, k ruce mu je elektromotor o výkonu 32 kW a 170 Nm točivého momentu. Dohromady dávají 104 kW (141 koní) a 265 Nm.

To většině lidí pro každodenní popojíždění postačí. Hybrid je navíc motorově skvěle naladěn a jede velmi hezky, když na to přijde. Spotřeba se ale stále pohybovala mezi 6 a 7 litry. Šlo však o spíše ofenzivní jízdu. Při klidném tempu jsme se krásně dostali i na pětilitrovou spotřebu. Ale i tak tomu něco chybělo a pro hybridní verzi mluvila jen příznivá cena.

Plug-in Hybrid.

Takže nakonec to má plně v rukou třetí a asi nejlepší verze. Proč? Auto má větší baterii, konkrétně 8,9 kWh. Ta je spárována se stejným motorem jako verze hybrid a dohromady spolu dávají 105 kW (141 koní) a 147 Nm. Nebudeme vám nic nalhávat. Auto je pomalé.

Ale stejně jako u ostatních verzí nás ani nenapadlo šlapat na plyn. Vzhledem k tomu, že plug-in hybridní soustavy lze nabíjet a oddělit tak elektrický motor od spalovacího, můžete s touto verzí jet zhruba 50 kilometrů čistě na elektřinu. Také nám přišlo, že elektromotor zapojuje hladce a častěji než u hybridní verze. Výsledkem je plná nádrž, který vydrží třeba 1100 kilometrů. A to s atmosférickou jedna-šestkou ještě nikdo nikdy neřekl.

Plug-in hybrid je stejně drahý jako elektrická verze. Oba vozy stojí 899 990 Kč. Cena tak mluví ve prospěch obyčejného hybridu, který je o dost levnější, stojí 719 990 Kč. Obyčejný hybrid je ale naprosto obyčejné auto. Pokud chcete šetřit přírodu tak budiž, ale pokud chcete šetřit palivo, koupíte za tyto peníze už dobře vybavené kombi s naftovým motorem. A to je v tomto směru lepší volba.

Čistě elektrická verze lidi hodně omezuje. Sice se to zlepší s chystaným faceliftem, kde by měl být větší dojezd, ale i tak jsou prostě elektromobily od Hyundai zatím vlažnou volbou. Ovšem Kona to je jiná písnička, pozn.red.

Plug-in hybrid jsme proto měli nejraději. Dá se s ním během denního popojíždění pár kilometrů jen jen na elektřinu a při vyšších rychlostech a na delších trasách si spálit trochu toto benzínu.

× Like
Baví tě Ventil?
Dej nám Like!